Václav Kovář

Nevzdělanec, malíř, zakladatel

Proč maluješ?
Je to můj způsob vyjádření, komunikace, přemýšlení, naplnění životního času, cesta i cíl. Nevím přesně proč tomu tak je, ale řekl bych, že v tomto případě lze velmi snadno zaměnit příčinu a důsledek. Kreslím, tedy jsem.

Obrazy

Previous
Next

Narození: 
24. 5. 1982
Vzdělání: 
vyučen strojním zámečníkem
Náboženství: 
Věřím v život, ze samotné podstaty existence. Z konkrétních nejblíže zenový buddhismus.
Místo působení: 
Liberec
Průměrná doba spánku:
6 hodin denně
Stravovací návyky: 
Cyklicky, zdravě a jako prase. Spíše ale zdravě.
Oblíbený prst:
Šťourací, tedy ukazováček.
Superschopnosti:
Velmi hluboký spánek, činění kůží zvířecím mozkem, přeměna věcí na jiné věci, nakažlivý klid.
Děláš někdy krémovou zeleninovou polévku? Nemohu, nemám mixér.
Oblíbená rostlina:
Cherry rajčata, Blázen (philodendron scandens?), stromy, hlavně buky a duby.
Oblíbený nápoj:
Víno, kafe, čaj, voda.
Proč maluješ?
Je to můj způsob vyjádření, komunikace, přemýšlení, naplnění životního času, cesta i cíl. Nevím přesně proč tomu tak je, ale řekl bych, že v tomto případě lze velmi snadno zaměnit příčinu a důsledek. Kreslím, tedy jsem.
Tvoji učitelé?
Primárně příroda sama. Co se týče konkrétních učitelů, kteří mě inspirovali a motivovali, Van Gogh, Degas, Toulouse-Lautrec, Modigliani, Gauguin, Matisse, Kuba, Marold, Munch a mnoho a mnoho dalších.
Kam směřuješ, o co ti jde v tvorbě?
Chci si pročistit projev a jít co nejvíce k podstatě zobrazovaného, říci minimem maximum. A to v podobě čitelného postupu dynamické práce, přímo z obrazu. Čím dál více se mi daří malovat pro proces a méně pro výsledek, ten se dostavuje sám a působí přirozeněji, když snižuji tlak na očekávání. Svou budoucí cestu vidím v existencialismu.
Co je po smrti?
Smrt je jen cyklická transformace a chvilkový odpočinek od života. Život je zase odpočinek od smrti. Takže kruh. Vše je jak má být.
Tvoje motta:
ZNOVU A LÉPE
ŽIVOT JDE TAM, KAM SE DÍVÁŠ
ŽIVOT JE NEKONEČNÝ PROUD TVOŘIVÉ ENERGIE
ZA VŠE, CO SE MI DĚJĚ, SI MŮŽU SÁM A VŠE PŘIJÍMÁM

Previous
Next

Narození: 
24. 5. 1982
Vzdělání: 
vyučen strojním zámečníkem
Náboženství: 
Věřím v život, ze samotné podstaty existence. Z konkrétních nejblíže zenový buddhismus.
Místo působení: 
Liberec
Průměrná doba spánku:
6 hodin denně
Stravovací návyky: 
Cyklicky, zdravě a jako prase. Spíše ale zdravě.
Oblíbený prst:
Šťourací, tedy ukazováček.
Superschopnosti:
Velmi hluboký spánek, činění kůží zvířecím mozkem, přeměna věcí na jiné věci, nakažlivý klid.
Děláš někdy krémovou zeleninovou polévku? Nemohu, nemám mixér.
Oblíbená rostlina:
Cherry rajčata, Blázen (philodendron scandens?), stromy, hlavně buky a duby.
Oblíbený nápoj:
Víno, kafe, čaj, voda.
Proč maluješ?
Je to můj způsob vyjádření, komunikace, přemýšlení, naplnění životního času, cesta i cíl. Nevím přesně proč tomu tak je, ale řekl bych, že v tomto případě lze velmi snadno zaměnit příčinu a důsledek. Kreslím, tedy jsem.
Tvoji učitelé?
Primárně příroda sama. Co se týče konkrétních učitelů, kteří mě inspirovali a motivovali, Van Gogh, Degas, Toulouse-Lautrec, Modigliani, Gauguin, Matisse, Kuba, Marold, Munch a mnoho a mnoho dalších.
Kam směřuješ, o co ti jde v tvorbě?
Chci si pročistit projev a jít co nejvíce k podstatě zobrazovaného, říci minimem maximum. A to v podobě čitelného postupu dynamické práce, přímo z obrazu. Čím dál více se mi daří malovat pro proces a méně pro výsledek, ten se dostavuje sám a působí přirozeněji, když snižuji tlak na očekávání. Svou budoucí cestu vidím v existencialismu.
Co je po smrti?
Smrt je jen cyklická transformace a chvilkový odpočinek od života. Život je zase odpočinek od smrti. Takže kruh. Vše je jak má být.
Tvoje motta:
ZNOVU A LÉPE
ŽIVOT JDE TAM, KAM SE DÍVÁŠ
ŽIVOT JE NEKONEČNÝ PROUD TVOŘIVÉ ENERGIE
ZA VŠE, CO SE MI DĚJĚ, SI MŮŽU SÁM A VŠE PŘIJÍMÁM

Koukněte na můj Facebook nebo Instagram: